Pro vyhnání sudetských Němců nebylo žádné ani politické ani morální ospravedlnění, prohlásila kancléřka Merkelová

V krátkosti je nutné uvést, že paní kanléřka se na uvedenou tématiku dívala jen očima „sudetů“, nikoliv z hlediska mezinárodního práva, především ze závěrů Postupimské dohody a Pařížské reparační úmluvy. Mezinárodní právo neznalo termín „sudetští Němci“. V Postupimské dohodě se mluvilo výslovně o německém obyvatelstvu a o jeho přesídlení, nikoliv o vyhnání.

K předmětné problematice se vyslovil prof. JUDr. Miroslav Potočný, DrSc., :

"Nejen právnímu a lingvistickému specialistoví, ale i prostému občanovi cosi vnitřně říká, že "vyhnání" nemá nic společného s transferem. Institut přesídleni předpokládá předchozí mezinárodní dohodu zainteresovaných států o spořádaném a humánně uskutečněném transferu osob z jednoho státu do druhého. Vyhnání naopak bývá jednostranným aktem státu. Je–Ii provedeno svévolně a v rozporu s obecným mezinárodním právem nebo smluvními závazky dotyčného státu, představuje jeho protiprávní chování, které může mít za následek jednak jeho mezinárodní odpovědnost a jednak nárok takto vyhnaných osob na odčinění způsobené újmy." (Sborník: Právní aspekty odsunu sudetských Němců, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1996, str. 18)